|
|
"Nové" počátky poezie Jiřího Koláře a jejich místo v interpretaci díla
Šnellerová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce je věnována "novým" počátkům poezie Jiřího Koláře. Soustředí se především na genezi jeho rané poetiky z období Křestného listu. Křestný list jako Kolářův debut vychází v září 1941, avšak cesta k jeho publikování a ani Kolářův vstup do literatury nebyly tak přímé, jak by se mohlo z prozatím dostupných zdrojů zdát. Trvalo téměř deset let, než mladému básníkovi jeho prvotina vyšla, a on za tu dobu prošel zatím určitým vývojem, získal zkušenosti a básnicky i lidsky dospěl. Záměrem první části práce je proto zachytit toto období (tj. léta 1937-1941/2) v procesu se všemi literárněhistorickými událostmi, které mohly jeho samého, jeho poetiku i finální podobu první sbírky ovlivnit. V druhé části práce potom uvádíme dané události (např. seznámení s Václavem Pekárkem, Františkem Halasem a Jindřichem Chalupeckým nebo problémy s protektorátní cenzurou) do širšího kontextu s Kolářovými juvenilními a dosud nepublikovanými texty, jež se nacházejí u Vladimíra Karfíka a v pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého. Jejich interpretace je základem této a třetí části práce. Celek pak vytváří ojedinělou "mapu" Kolářova raného básnického vývoje, která na straně jedné zachycuje historické okolnosti utváření autorova prvního díla a na druhé charakterizuje původní, jinde jen naznačené, jádro jeho rané tvorby. Powered by...
|
|
|
"Nové" počátky poezie Jiřího Koláře a jejich místo v interpretaci díla
Šnellerová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce je věnována "novým" počátkům poezie Jiřího Koláře. Soustředí se především na genezi jeho rané poetiky z období Křestného listu. Křestný list jako Kolářův debut vychází v září 1941, avšak cesta k jeho publikování a ani Kolářův vstup do literatury nebyly tak přímé, jak by se mohlo z prozatím dostupných zdrojů zdát. Trvalo téměř deset let, než mladému básníkovi jeho prvotina vyšla, a on za tu dobu prošel zatím určitým vývojem, získal zkušenosti a básnicky i lidsky dospěl. Záměrem první části práce je proto zachytit toto období (tj. léta 1937-1941/2) v procesu se všemi literárněhistorickými událostmi, které mohly jeho samého, jeho poetiku i finální podobu první sbírky ovlivnit. V druhé části práce potom uvádíme dané události (např. seznámení s Václavem Pekárkem, Františkem Halasem a Jindřichem Chalupeckým nebo problémy s protektorátní cenzurou) do širšího kontextu s Kolářovými juvenilními a dosud nepublikovanými texty, jež se nacházejí u Vladimíra Karfíka a v pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého. Jejich interpretace je základem této a třetí části práce. Celek pak vytváří ojedinělou "mapu" Kolářova raného básnického vývoje, která na straně jedné zachycuje historické okolnosti utváření autorova prvního díla a na druhé charakterizuje původní, jinde jen naznačené, jádro jeho rané tvorby. Powered by...
|
|
|
Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie
Krátká, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Význam pojmu, podložený řadou dobových rozpracování jeho přijímání teoretiky a umělci, je sledován z hlediska inspiračních zdrojů a specifik střetu výtvarného umění a literatury tak, aby co nejtěsněji setrval u pozic a strategií vizuálního vnímání. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií, na jejichž základě byly pro druhou polovinu 20. století vytyčeny tří hlavní klasifikační linie, je vizuální poezie zkoumána jako nekoherentní umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Za použití příkladů z domácího prostředí vznikl na základě formálního jazyka děl vizuální poezie návrh typologie poetik českých tvůrců, jemuž je věnována závěrečná část práce. Cílem disertace je poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii, a její konfrontaci s tezemi a nahlížením v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Josef Hiršal - monografická studie
Marková, Lucie ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato monografická práce zkoumá chronologicky život a tvorbu básníka a překladatele Josefa Hiršala. Proto je rozčleněna na dva hlavní oddíly A, B. První část A. Život a dílo Josefa Hiršala sleduje podstatné životopisné momenty, které měly určující vliv na utváření Hiršalovy osobnosti a díla. Část druhá B. Bibliografie díla Josefa Hiršala obsahujuje mnohovrstevnatou bibliografii Josefa Hiršala. Snaží se přehledně zachytit a rozčlenit pomocí několika pododdílů Hiršalovu tvůrčí činnost ve všech oblastech literárního dění.
|
|
|
Role populární kultury v britském a československém výtvarném umění 50. a 60. let 20. století. Koláž v díle Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře 1948-1963
Ševčíková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Hanáčková, Marcela (oponent)
Bakalářská práce přibližuje rané dílo Eduarda Paolozziho a Jiřího Koláře, zejména pak jejich koláže, které vytvářeli v padesátých letech dvacátého století. Pozornost je zaměřena na problematiku vztahu umění Východního a Západního bloku a na společenské a politické souvislosti. Představuje se zde i situace v britském a československém umění, kterou oba tvůrci reflektovali. Podrobněji je zde uvedena technika koláže, její historie a způsob, kterým s ní oba tvůrci zacházeli a k jakým výsledkům nezávisle na sobě dospěli. Závěr práce se zabývá problematikou deníku a kolážemi, které předznamenaly přístupy pop artu. Pozornost je zde zaměřena i na možné hlubší pochopení koláží obou tvůrců na základě tetrády otázek Marshalla McLuhana. Klíčová slova Eduardo Paolozzi, Jiří Kolář, koláž, populární kultura, obrázková alba
|
|
|
Pocta Jiřímu Kolářovi
HAMERNÍKOVÁ, Jitka Vilma
Tato diplomová práce je složena ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části se snažím přiblížit život a dílo Jiřího Koláře a popsat techniky, kterými se zabýval. Zvláštní pozornost je věnována knize Prométheova játra, která tvoří pilíř této diplomové práce.Také se zmiňuji o jeho manželce, též výtvarnici, Běle Kolářové. V praktické části vysvětluji své hlavní inspirační zdroje a průběh vzniku celého souboru koláží.
|
|
|
Lyrický modus existenciální sebereflexe v poezii 30-40. let 20. století
LENCOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním lyrického způsobu zobrazování existenciální sebereflexe v poezii 30. {--} 40. let 20. století. Pozornost je nejprve zaměřena na Václava Černého a jeho výklad existenciální filozofie. Dále se předmětem zkoumání stává skupina kolem Kamila Bednáře a její teoretické texty, které zasáhly do diskuze o této skupině, v neposlední řadě je reflektována koncepce {\clqq}nahého člověka``, která se měla stát programem mladých umělců. Pozornost je rovněž soustředěna na teoretické texty Jindřicha Chalupeckého a na poetiku Skupiny 42, která namísto meditativního přístupu přechází k předmětnému vidění světa. V díle Jiřího Ortena, Jana Hanče a Jiřího Koláře je analyzováno, jakým způsobem poezie reflektuje principy existenciální imaginace.
|
host ::
RSS.